Chlum u Třeboně aneb Jak jsem běhala u kola

01.08.2012 11:35

V půli července (hned po příjezdu z Orlických hor) začala panička zase balit.....ráda jezdím na výlety, ale takhle často?!? Ani jsem se nestačila pořádně vyspat ve svém pelíšku =( a už budu zas muset spát s paničkou v posteli =)...(ten hnusnej cestovní pelech jsme mohli nechat rovnou doma!). Tentokrát to ale vypadalo, že pojedeme na delší dobu. Panička balila skoro všechno a hlavně i ten můj nový postroj ke kolu. Auto bylo dobře přeplněné....4 dospělí, 2 psi, plný kufr, 4 kola, na střeše rakev a v ní náš vozíček za kolo. Naštěstí jsme dojeli...=)

Druhý den hned po ránu jsme vyrazili na projížďku. Panička nás s Bran naložila do vozíku a jelo se. Mně se to teda vůbec nelíbilo =(....chtěla jsem běžet a ne být zavřená ve vozíku, a tak jsem to dávala patřičně najevo. Prý jsem ječela jako opice, tsss....Brandy narozdíl ode mě tiše seděla, nebo dokonce ležela!!! Lemra jedna líná!!

Povídali, že si prý vůbec nevážím toho, co mám.....že kdybych si prošla cyklistickým vývojem jako Bran, byla bych zticha. Brandy totiž nebyla na kolech poprvé, jezdí už od štěňátka a to už je sakra dlouho. Prý jezdila nejdřív v košíku na řídítkách =P, pak v košíku za paničkou =P, třetí rok jí koupila vozíček (ale byl pro děti a postrádal psí komfort), čtvrtý rok (to už jsem byla i já) jsme nikam nejeli, protože jsme nesehnali ubytování, kde by nevadili pejsci, a letos panička pořídila luxusní Croozer dog. Po týdnu už jsem byla potichu...jen jsem občas nesouhlasně zamručela.... =).

                2008                               2009/10                           2012                        

 

Samozřejmě, že jsme se celou dobu nevezly, musely jsme pořádně makat! Panička nás připnula na speciální vodítko za speciální postroje a my jsme ji musely tahat....to mě hrozně bavilo! Ale to víte, zase ta nezkušenost.....vždycky jsme běžely tak 3-4 km v kuse a ono když přepálíte start, tak pak už sotva lezete. Ale to jsem se taky od Brandy postupně naučila...pěkně držet tempo a pravidelně dýchat. Běhaly jsme jen po lesních cestách, aby nás z betonu nebolely nohy, a radši skoro pořád na vodítku, abychom nesejmuly ostatní cyklisty. Řeknu vám, že jsme byly za pěknou atrakci. Panička si nás hrozně chválila, nemusela vůbec šlápnout do pedálů, s Brandy jsme jí hravě utáhly. Večer jsme byly vždycky úplně vyčerpané a rády jsme zalezly do hnusného cestovního pelechu...

Tady jsou odkazy na videa, jak jsme běhly:  video 1  

                                                                     video 2

Celkově celá cyklistická banda ujela okolo 150 km za 5 dní a my jsme z toho uběhly skoro 40 km!!

Už se těším, že si to za rok zase zopakujeme =)

—————

Zpět