Jak jsem byla na horách...

30.01.2011 16:39

Tak jsem vám zjistila, co že to bylo to "Šťastné a veselé"!! Byl to sváteční den, kdy si lidi dávají dárky a panička je dala i nám pejskům ;). To se mi líbilo. Jenom jsem nepochopila, proč přinesli domů strom a navěsili na něj blýskavé věci. Líbil se mi, ale dali ho na stůl a nemohla jsem k němu =´(. Brandy mi říkala, že to prý zavinila ona, že ho dávají vysoko, protože prý jednou rozkousala nějakou šňůru od světýlek. Nó Bóže, tak by nesvítil no, co by se asi tak stalo.

Dostaly jsme s Bran super hračky, ale jaksi dneska už máme jen kousek jedné z nich. Byly nekvalitní a rozbily se. Samo, že se nerozbily samy, že....jsem si s nima trochu víc pohrála =)). Nemají vyrábět takové šunty!

Po Vánocích jsme jeli s paničkou na hory do Dolního dvora u Vrchlabí!! To vám bylo super!! Bezvadná dovolená, i když trochu náročná. První den jsem byla nadšená ze sněhu, z tetiček a strýčků, z pejsků, z procházek...prostě ze všeho. Dokonce jsem s Brandy mohla spát s paničkou v posteli!!! Celou noc!!!!

 

Druhý den to bylo taky ještě fajn...procházky, sníh...ale pak už jsem začínala být mírně unavená...no kdo by nebyl. Pes si tam nemá šanci ani chvíli dáchnout...buď lítá někde po venku, nebo ho uvnitř perou další pejsci, nebo musí jíst, hlídat paničku, aby se neztratila...NÁROČNÉ!!!! Vrchol byl, když po mně panička chtěla, abych jako běžela před sáňkami z kopce. To už jsem měla pocit, že jí asi kape na maják! JÁ a BĚŽET?!?!?!?!???? Naštěstí rychle pochopila, že na tohle já teda nejsem stavěná a nechala mě nasednout k sobě. Zato Brandy byla jako smyslů zbavená. Nemohla se dočkat, až bude moct vyrazit a táhnout nás za sebou.....neměla ona být náhodou Husky nebo tak něco??? No celou cestu jsem se naštěstí vezla....a říkám vám, že už na sáňky nikdy nevlezu. Takovou dálku, co jsme jeli (3,5 km) a ona chtěla abych běžela......Brandy už pak taky nasedla, protože nemohla, ale asi po dvaceti metrech začala vystupovat (?!?!?) a málem jsme kvůli ní zajeli do lesa. No jízda smrti to byla, ale přežila jsem. Jaké překvapení, že jsem pak měla nějaký zánět v očích, když mi celou cestu lítal do očí sníh =(. Z naší paničky se někdy stává nebezpečná osoba, ale naštěstí to není tak často. Celé tohle divadlo se odehrávalo na Černé hoře v Jánských lázních. Jela jsem dokonce kabinkovou lanovkou...to se mi líbilo!! Ale to jsem ještě netušila, co mě čeká... Byla jsem ráda, že den končí a já můžu jít spát.

Petardy jsem na Silvestra přežila v pohodě. Byly jsme s paničkou uvnitř v baráku a nic neviděly, jen slyšely. Bran se trochu bála, ale já nevěděla o co jde, tak mi to bylo jedno.

Poslední den se konala poslední procházka a mně se nikam nechtělo. Chodila jsem od jednoho k druhému, dělala psí oči a zkoušela, kdo bude od té dobroty a vezme mě na záda. Teta Linda se ale naštěstí nenechá moc přemlouvat =).

Na další hory nevím jestli pojedu, ale asi budu muset =/. No lestos už to doufám nebude ;).

Zatím se mějte, pac a pusu Vaše KAYA

—————

Zpět