A můj příběh začal..

 Jak už jistě víte, narodila jsem se na Slovensku v chovatelské stanici zo Zámockého parku, mamince Cayenne Billy zo Zámockého parku a tatínkovi Monetu Brakemon, spolu se sestřičkami Kimani, Kinshasou, Koh-i-noor, Kalahari, Kadishou a Kashmirkou, a bratříčkem Kiwim. Spokojeně jsme si hráli, papali, prostě se těšili ze života.

Až jednou "zmizeli" všechny zlaté sestřičky s neznámými lidmi. A pak přišla řada na mě...přijela si pro mne  jedna slečna. Když dorazila, ještě nebylo tak úplně jasné, že jede zrovna pro mě, ještě si prý mohla vybrat. Asi se mi líbila, protože jsem na ni vrhala svoje kouzelné kokří pohledy, spokojeně jí odpočívala na klíně a vůbec se tvářila, že chci "zmizet" právě s ní ;). A povedlo se. 

Cesta byla dloooouhá, ale nevadilo to, celou jsem ji prospala. Do budoucího domova jsme dorazili až večer. Jestli si ale myslíte, že jsme zastavili u domečku se zahradou, tak se pletete. Vystoupila jsem s paničkou na fotbalovém hřišti!! Čekala tam na mě moje nová "sestřička" Brandy. Panička si totiž někde přečetla, že se máme seznamovat tam, kde to domácí pejsek moc nezná, aby neměl pocit, že se mu najednou kradu na jeho území a že si ho musí bránit.  Zdá se, že se to jakž-takž povedlo. S Brandy jsme si docela padly do oka.

No a pak už jsem se jela ubytovat v novém domově.  Pořádně jsem si to tam prohlédla a všechno očuchala. Dostala jsem pořádný dlabanec a nový pelíšek, kde jsem spokojeně usnula.

Moje spinkání si panička moc pochvaluje. V noci jí budím jen jednou, že chci ven, a pak dál bez řečí chrupkám. Dneska (po týdnu a kousek), se mi dokonce povedlo spát od půlnoci až do rána (do 7:00 hod.).

Těším se, jak Vám sem budu psát, stále nové a nové zážitky. Zatím se loučím, Vaše Kaya.